V běžné praxi se pravděpodobně setkáte s tvrzením, že tvrdé dřevo je pro vytápění lepší než měkké. To ale není stoprocentní pravda. Výhodou tvrdého dřeva je delší doba hoření. Tvrdé dřevo hoří stabilněji a v zásadě nejiskří, proto se využívá například při topení v krbu. Má však jednu velkou nevýhodu a tou je vysoká cena. Pokud si budete chtít zatopit tvrdým dřevem, sáhněte po dubu, buku, habru či bříze.
Měkké dřevo pochází nejčastěji z jehličnanů a rychle hoří. Jejich nedostatkem je, že při jejich spalování odlétají jiskry a vytváří se kouř. Z měkkého dřeva se dobře dělají třísky a je prodáváno za nižší cenu než tvrdé. Do měkkých dřev můžeme zařadit lípu, topol, smrk či borovici. Obecně vzato, měkké dřevo je ideální na podpal. Odborníci doporučují kupovat směs dřeva, protože každé dřevo disponuje rozdílnými vlastnostmi a případné nedostatky jednoho typu dřeva jsou kompenzovány výhodami dřev jiných.
Abyste se v nabídce dřevin zorientovali co nejlépe, přinášíme vám stručný přehled základních druhů a jejich vlastností:
Hlavním aspektem pro kvalitní uskladnění dřeva je jeho uchránění před vlhkem. U většiny dřevin, které nejsou náchylné k hnilobě, je lepší delší skladování. Ovšem dřevo, jako je například bříza či buk je vhodné skladovat krátkodobě. Rozhodně doporučujeme skladovat dřevo raději ve štípané podobě než jako polena. Pokud dřevo před uskladněním naštípáte, dojde k jeho lepšímu vyschnutí a lepší hořlavosti.
Dřevo skladujte na vzdušném místě pod střechou, případně překryté nepromokavou plachtou. Plachtu je však třeba po dešti odstranit, aby nedošlo k zapaření. V případě, že nemáte dostatek místa pro skladování, objednejte si dřevo od firmy, která poskytuje službu uskladnění dřeva.
